Green day

Tak jsem se zase dostal k focení a přidávám dýmku, kterou jsem si mimořádně vyrobil pro vlastní a naprosto konkrétní potřebu. Když tak o tom přemýšlím, tak kouřím asi čtyři dýmky vlastní výroby.
Vrátím se k tématu lehkou oklikou a tou je důvod vzniku této dýmky.
Jsem hlavně kuřák tabáků, které obsahují více, či ještě více Latakie, nicméně i já mám občas potřebu něčeho jiného. Chutě zaháním nejčastě za pomoci přírodních tabáků a to nejčastěji Peterson 3P, Sherlock Holmes, Dunhill Royal Yacht, Samuel Gawith Brown No.4 a pod. 
Samozřejmě nemohu minout ani své oblíbené doutníky, ale o tom jindy. 
No a jsou chvíle, kdy ani tyto tabáky neuspokojí moje zhýralé chuťové buňky a je potřeba pořádná aromatiká pecka. Tady se trochu zastavím a uvedu to na pravou míru. Aromatickými tabáky nemyslím ten chemický pudink, co nám nabízí zejména jedna němceká firma, ale nejlépe přírodní aromatizaci. 
A už se dostávám k jádru pudla : Anglické mýdláky. To je to co mi dokáže zvednout náladu a chuť.
Používám v zásadě tři stupně. První a nejméně mýdlovatý je hnědý Condor, druhý stupeň je zelený Condor /díky Rogu/, který kouřím nejčastěji. Má vyhrazeny dvě dýmky. Jednu Stanwell old briar a jednu Dunhill Shell briar vel.3 a protože i druhý stupeň je někdy málo a nechtěl jsem si kazit chuť dobře zakouřených dýmak, tak jsem nasadil stupeň tři a to tím nejbrutálnějším, co se na našem trhu nachází.

Ten tabák vyrábí firma Gawith Hoggarth & Co. Ltd. a jmenuje se Ennerdale. To je opravdové aromatické kladivo s naprosto nezaměnitelnou chutí a vůní. Proto jsem se rozhodl vyrobit si dýmku pouze na tento tabák. Prodává se v zeleno-hnědých sáčcích a v cizině v zelených krabičkách

Řez tabáku je broken flake, což znamená lehce roztrhané plátky tabáku. Tabák silně voní i ze zaletovaného pytlíku. No prostě aromatický mazec. Ale konečně k věci. To vše co jsem napsal mělo osvětlit volbu barvu dýmky , možná i zelené okolí jezera Ennerdale. Vzniklo toto :

Vrtání 20x35mm, bezfiltr, náustek ebonit.Briar plato Kalábrie. Poměrně lehoučká dýmka, která se báječně kouří. Po vzoru Mistra Kloučka jsem ji pojmul jako samostojací :-)

Narozeninová 45

Kamarád z našeho dýmkařského klubu měl narozeniny, tak jsem mu vystrouhal dýmku na latakii.
Kotlík má široký asi 25mm a hluboký okolo 35mm, takže je co kouřit a s jeho rychlostí kouření mu to vystačí na podstatnou část večera. Vzhledem k tomu,že je mu 45, tak jsem záměrně netmelil kazy, vždyď už vzhledem k životním zkušenostem dobře ví ,že na nějakém drobném kazu v životě nezáleží a že ta pravá krása může být i právě v těch chybách.
No koukám, že jsem se nějak rozfilozofoval, tak raději nějaké fotky.

Dřevo je z Kalábrie, náustek akryl, provedení bez filtru. Zvláštní na té dýmce je to, že když jsem se chystal k ohnutí náustku, tak jsem zjistil, že to není vůbec potřeba, protože dýmka má naprosto dokonalý a pohodlný úhel, takže se i přes svou masivnost pohodlně drží v ústech.
Tak ještě jednou vše nej....... Tomáši

Moje dílna

Tak jsem stále ještě nefotil dýmky, nějak opravdu nestíhám,ale napadlo mne,že by vás třeba zajímalo, kde dýmky vznikají. Při stavbě domu, jsem nepočítal s tím,že se začnu bavit výrobou dýmek a proto jsem ani nějak neřešil dílnu. Říkal jsem si mám dvojgaráž, tak ten ponk vždycky někam dám a na to moje drobné kutění to bude stačit... No nestačilo. Z dvojgaráže je už jen garáž a já mám malou dílnu.
Půdorys 2,5 x 2,5 m, malá,ale moje. Vybavení jsem nakupoval postupně, jak rostly mé nároky na výrobu. Vzhledem k tomu,že mám problém s kvalitou Čínských výrobků a obvzláště nářadí, tak jsem na Aukru nakoupil staré vrtačky a rozložený kutilský soustruh,který jsem si dodělal. Přesnost není bůhví jaká,ale na dýmky to stačí. Je to vše poctivá výroba, kde kov byl železo a ne jakási slitina na bázi hliníku a nočníkové oceli. Prostě mám tád stroje, které na ponk musí zvednout nejméně dva lidi a i ti mají co dělat.

Dílnu stále a průběžně dovybavuji a myslím,že je to dost hluboká studna....

Moje oblíbené tabáky

Tak jsem v návalu práce nějak nestihl nafotit nové dýmky, tak nahodím téma, které mě napadlo v dílně , když jsem dumal, co si nacpu do dýmky. Mám několik oblíbených tabáků, které kouřím pravidelně a vždy i několik experimentálních, které testuji, ale sám pro sebe jsem si chtěl udělat svůj žebříček.

No a začal jsem od svého nejoblíbenějšího tabáku a vlastně jsem tam i skončil....

Nazval bych ten proces "Sofiinou volbou" prostě jsem nebyl stavu se rozhodnout, který tabák je můj No.1  napíši je tedy v pořadí podle abecedy :-)

  

 Ashton Artisan`s Blend                                                  Cornell & Diehl - Billy Budd

Oba tabáky jsou silně latakiové směsi,ale složením jsou rozdílné. 

V Artisanu je : Virginia,Orientální /Turecké/tabáky, Syrská Latakie a Perique .

V Billy Budd je : Burley,Virginia,Latakia a  doutníkový list Connecticut and Wisconsin maduro

Artisan je o poznání jemnější ,ale u Billyho mě zase baví ta přímočará drsnost. No prostě nerozhodnutelné.